Míra Kašpar s Evou o kuně nejenom hovořil, ale ještě Evu doprovodil s pomocí bubnů na cestě za ní do spodního světa. Míra vede workshopy holotropního dýchání, přecházení po uhlících a výroby bubnů zejména na Skřidlech v Jižních Čechách.
MÍRA JE ŠAMAN, ALE PŘEDTÍM BYL LESNÍK
Míra: A potom když jsem dělal lesníka, tak na poradu, když jsme se scházeli všichni hajný na lesní správě. Tak chodil hajný Říha, pravý lesnický jméno, starej chlap. Kterej dělal hajnýho na Borku u Budějovic a nosil kuní kůže do výkupu a za ty se hodně platilo. A to byl jedinej člověk, kterej uměl chytat kuny. Protože to je nějaký obrovský umění. Já jsem na ňom vyzvídal, on nikdy neprozradil jak to dělá. Já jsem to teda taky zkusil a nikdy jsem nic nechytil.
Eva: Aha, a hajný Říha teda neprozradil jak to dělá.
Míra: Vždycky jenom přines kůži, odnes jí do sběrny.. To se prodávalo, no.
Eva: To jsem ani nevěděla žes byl lesník. A jak dlouho?
Míra: Pětadvacet let, půl života.
Eva: Aha. A jaký to bylo?
Míra: No krásný.
Eva: Aha, a hajný Říha teda neprozradil jak to dělá.
Míra: Vždycky jenom přines kůži, odnes jí do sběrny.. To se prodávalo, no.
Eva: To jsem ani nevěděla žes byl lesník. A jak dlouho?
Míra: Pětadvacet let, půl života.
Eva: Aha. A jaký to bylo?
Míra: No krásný.
MÍRA BYL LESNÍK, ALE TEĎ JE ŠAMAN
Eva: Já nevím, jak tomu říkat - ty jsi říkáš šaman? Nebo jak to je?
Míra: Dokaď se ještě psali dopisy, tak mi to lidi občas napsali na obálku - šaman Míra Kašpar. A když zezačátku to listonošky četly, tak mi podávaly div ne hráběma takhle ty dopisy, protože nevěděly vlastně co to má znamenat. No a teď mi to, no ... v době kdy mi dělal stránky ten kluk, tak mi to napsal i na stránky, takže už jsem si na to zvykl. Ale jakože by mi to bylo uplně příjemný, to neni, no.
Eva: Jako na vizitce to nemáš...
Míra: Na vizitku bych si to nedal.
Eva: Já tě mam v mobilu jako "Míra šaman". Nějak z toho, jak jsme se poprvé potkali.
Míra: Dokaď se ještě psali dopisy, tak mi to lidi občas napsali na obálku - šaman Míra Kašpar. A když zezačátku to listonošky četly, tak mi podávaly div ne hráběma takhle ty dopisy, protože nevěděly vlastně co to má znamenat. No a teď mi to, no ... v době kdy mi dělal stránky ten kluk, tak mi to napsal i na stránky, takže už jsem si na to zvykl. Ale jakože by mi to bylo uplně příjemný, to neni, no.
Eva: Jako na vizitce to nemáš...
Míra: Na vizitku bych si to nedal.
Eva: Já tě mam v mobilu jako "Míra šaman". Nějak z toho, jak jsme se poprvé potkali.
VŠICHNI MÁME SILOVÉ ZVÍŘE
Tak už dávno je tomu, co lidi poznali, že na všechno sami nestačí, hlavně v těch oblastech, kde jsme se odtáhli z přírody od lesů, a takže třeba tu oblast intuice nebo nějaký ty vjemy, který zvířata ještě maj a my už ne, tak jak je možný přes ty zvířata právě poznávat s větší silou, nebo intenzitou. A v těch americkejch tradicích se o tom píše, nebo mluví dodneška. Kde jsou ty totemový sloupy a silový zvířata jednak celých společností a jednak těch jednotlivců. A je to vlastně... co je u každýho člověka trošku jiný, proto se říká, že každej člověk má svoje silový zvíře, ale ne všichni o tom ví. Je to trošku hra a trošku technika, když lidi to svoje zvíře hledaj s pomocí bubnŮ, kdy se chvilku bubnuje, lidi leží nebo sedí v uvolnění a podniknou cestu do spodního světa právě pro tu sílu zvířete, která k nim patří.
A vždycky většinou, pokud se to povede, někdy až naponěkolikátý, tak je to právě možnost jak si pomoct v těch oblastech, kde si nevíme rady. Takže někdy v některejch tradicích se říká, že hmyz by si člověk neměl brát jako silový zvíře. Ale já říkám pokud máte problémy s pracovitostí, tak včelu nebo mravence si klidně nechte. Neboť je to něco co právě člověku chybí, co může to zvíře přinést.
Podle šamanský tradice, je tenhle svět rozdělenej na tenhle, spodní a horní. Tak právě pro sílu zvířat se chodí do spodního světa. A člověk se s nim může setkat už třeba jenom tim, že ho cítí, nebo že cítí že má na něm ruku, nebo ho vidí tak, že se chová jinak než se chovaj zvířata. Právě třeba ne tak že by mu to zvíře něco říkalo, ale ten způsob toho chování nebo jednání nebo příběh kterej vidí, tak ten mu ukáže co pro něj zrovna je v tu chvíli vhodný nebo to co by potřeboval. Nebo mu dá tu radu timhletim způsobem.
Eva: Takže duchovní učitelé jsou nahoře a zvířata a rostliny jsou dole..
Míra: Jo, rostliny taky dole.
Eva: Takže třeba v nějaký složitý životní situaci, nebo mam nějaký rozhodnutí, že bych se šla poradit za kunou.
Míra: No, a to co ona bude dělat nebo jak se bude chovat tak to bude třeba, pokud tomu porozumíš, tak to bude ta možnost jak dál.
Eva:Jo, to bylo zajímavý. Mně teď trochu mate že jak jí mam na tý půdě, tak za ní chodit jako "dolů". Víš, jako čistě prakticky ... ale to je asi jedno.
A vždycky většinou, pokud se to povede, někdy až naponěkolikátý, tak je to právě možnost jak si pomoct v těch oblastech, kde si nevíme rady. Takže někdy v některejch tradicích se říká, že hmyz by si člověk neměl brát jako silový zvíře. Ale já říkám pokud máte problémy s pracovitostí, tak včelu nebo mravence si klidně nechte. Neboť je to něco co právě člověku chybí, co může to zvíře přinést.
Podle šamanský tradice, je tenhle svět rozdělenej na tenhle, spodní a horní. Tak právě pro sílu zvířat se chodí do spodního světa. A člověk se s nim může setkat už třeba jenom tim, že ho cítí, nebo že cítí že má na něm ruku, nebo ho vidí tak, že se chová jinak než se chovaj zvířata. Právě třeba ne tak že by mu to zvíře něco říkalo, ale ten způsob toho chování nebo jednání nebo příběh kterej vidí, tak ten mu ukáže co pro něj zrovna je v tu chvíli vhodný nebo to co by potřeboval. Nebo mu dá tu radu timhletim způsobem.
Eva: Takže duchovní učitelé jsou nahoře a zvířata a rostliny jsou dole..
Míra: Jo, rostliny taky dole.
Eva: Takže třeba v nějaký složitý životní situaci, nebo mam nějaký rozhodnutí, že bych se šla poradit za kunou.
Míra: No, a to co ona bude dělat nebo jak se bude chovat tak to bude třeba, pokud tomu porozumíš, tak to bude ta možnost jak dál.
Eva:Jo, to bylo zajímavý. Mně teď trochu mate že jak jí mam na tý půdě, tak za ní chodit jako "dolů". Víš, jako čistě prakticky ... ale to je asi jedno.